09 Lis

Potřebujeme hlavně RADOST ze života

Poslední dobou se mi v hlavě honilo spoustu myšlenek a námětů na nový článek. Přiznám se ale, že jsem vůbec nevěděla, jak takové množství informací a podnětů uspořádat. Také mě neustále upozorňovalo moje svědomí a několik mých věrných čtenářů, že jsem už delší dobu nic nenapsala. Začala jsem mít takový ten nepříjemný pocit, že bych měla už konečně zase něco napsat. Sama dobře ale vím, že by to nebylo ono, že by to bylo uměle vytvořené a napsané jen proto, že musím. Píšu a tvořím, když mám kreativní období, když mám chuť nebo zajímavý podnět, který mě nadchne.

Jeden z takových podnětů byl ale naštěstí článek, který mně ve správnou chvíli přeposlala kamarádka. Dovolím si pro tentokrát sdílet část článku jiné autorky. Myslím si, že tyhle informace bychom měly mít denně na očích a také si je každý den připomínat. Vybrala jsem několik rad pro šťastný a spokojený život doktora Shigeaki Hinohara, které jsou podle mě úplně nejdůležitější. Zkusme si je skutečně vzít k srdci a snažit se podle nich také žít.

Raduj se

Pocit radosti je zdraví prospěšnější než spánek a jídlo. Takto to vysvětluje doktor Hinohara: „Člověk čerpá energii nejenom z jídla a spánku, ale hlavně z radosti. Vzpomeňte si, že v dětství, když jsme byli veselí, šťastní, zapomínali jsme jíst a spát. U dospělých to funguje úplně stejně. Proto netrapme své tělo příliš tvrdým stravovacím nebo spánkovým režimem.“

Správně se stravuj

Tajemství dlouhověkosti Japonců spočívá ve střídmém stravování. Šálek kávy po ránu, mléko nebo pomerančová šťáva s olivovým olejem – to je celá snídaně. Oběd lze vynechat, nebo ho minimalizovat. Pokud děláš cokoliv užitečného, nemáš na jídlo stejně čas a nepotřebuješ ho. K večeři je nejvhodnější zelenina a ryba s rýží. Spotřebu masa je podle doktora potřeba omezit, dvakrát za týden 100 g masa bohatě postačuje.

Plánuj věci s předstihem

Pravidelně plň svůj diář plány do budoucna. Myšlenky mají tendenci se zhmotňovat. Když přemýšlíš o budoucnosti, nemáš čas se ohlížet do minulosti a trápit se problémy, které už stejně neovlivníš.

Nelituj se

Trénovat své tělo nemusíme nutně jen v posilovně. Procházky, jízda na kole, schody místo výtahu – vše toto je mnohem lepší než nic. Pohovka je největší nepřítel lidstva. Odpočívat je nutno aktivně. Ještě ve věku 105 let Shigeaki Hinohara bral schody vždy po dvou a nutil tak své svaly k činnosti.

Čti

Najdi si svou knihu, která tě motivuje. Měla by ti pomoci stanovit si ty správné životní cíle. Doktor doporučuje báseň Opat Vogler od Roberta Browninga: „Je potřeba si stanovovat velké cíle, v umění i v životě. Pokud se chystáte nakreslit kruh, musí být tak velký, že ho nedokážete za celý svůj život dokončit. V životě totiž vždy vidíme jen tu část kruhu, která tvoří oblouk, vše ostatní je mimo naše zorné pole a za hranicemi našeho života.“

Bolest není rozsudek

V moderních nemocnicích musí být veselo, musí v nich hrát hudba, musí se tančit, musí tam být zvířata. Léčba podpořená uměním a tvůrčí činností pomáhá účinněji než léky. Přepni svou pozornost z bolesti na něco zajímavějšího, uvidíš, že na bolest okamžitě zapomeneš.

Přehodnoť své hodnoty.

V honbě za hmotnými statky zapomínáme na to nejdůležitější – na lásku, starost o druhé a milosrdenství. Vzpomeňte slova mudrce: „Pamatujte, že nikdo neví, kdy udeří jeho hodina. S sebou si nic z toho nevezmete.“

Věda jako umění.

Člověku nepomůžeme vědeckými vzorci a vyumělkovanými frázemi. Onemocnění jsou těsně propojena s lidskou duší. Každý z nás je jiný, proto i přístup k léčbě každého z nás musí být individuální.

Buď připraven na vše.

Naše tělo dokáže neuvěřitelné věci. Shigeaki Hinohara vždy vyprávěl o tom, jak upadl do zajetí a musel se spolehnout pouze na své vlastní síly. Láska a úcta k vlastnímu tělu ti pomůže překonat jakékoliv tělesné útrapy a zkoušky.

Najdi si svého učitele.

Najdi si svůj vzor. Všechny své síly vynalož na to, aby ses stal ještě lepší než on. Pro doktora Hinoharu byl hrdinou jeho otec, později ho motivovaly i další silné osobnosti: „Když mám těžkosti a nevím, jak dál, snažím se představit si, jak by se tito lidé zachovali na mém místě.“

V závěru článku bylo uvedeno, abych se nezapomněla o japonské tajemství dlouhého a šťastného života podělit s kamarády a ukázala jim tento článek. Svojí část poslání jsem tedy myslím splnila, teď už je “úkol” pro nás všechny jasný :-) VYTISKNOUT A UMÍSTIT NA VIDITELNÉ MÍSTO! Pak už jen můžeme žasnout a učit se, jak tyto snadné, přesto moudré rady opravdu fungují.

 

zdroj – původní článek

17 Čec

Přeji si být tady a teď

Dříve jsem se hodně nechala ovlivnit tím, co si myslí druzí. Byla jsem schopná strávit celé hodiny nad tím, proč to dotyčný řekl nebo udělal a vytvářela jsem si vlastní scénáře, jak to asi myslel. Trápila jsem se i tím, jak se druzí lidé ke mně zachovali nebo jak se vůbec někdy chováme jeden k druhému. Mnohokrát jsem slyšela, že jsem příliš citlivá na dnešní dobu. Musíte být silní, z ničeho si nic nedělat a moc emoce neprojevovat, protože to se nedělá. Podle mě je to ale největší dar a možná i prokletí zároveň umět vnímat, co druzí cítí a umět jim skutečně naslouchat.

Tyhle myšlenkové pochody mě napadly nedávno, když jsem si sama takhle jednou zašla na kafe. Dříve mi připadalo trapné jít někam sama. Teď to bylo ale úplně jiné. Dokonce jsem si to i užívala a ze začátku mě bavilo jen pozorovat lidi kolem sebe. Musím uznat, že to ale byl chvílemi i smutný pohled, samozřejmě až na těch pár světlých výjimek. Viděla jsem, jak si lidé nechávají proplouvat čas mezi prsty. Sice svůj drahocenný čas tráví společně, ale ve skutečnosti tam vlastně nejsou, sedí naproti sobě a zírají do těch svých super mobilů. Fyzicky je vidíte, ale jinak si lítají v online světě, který je realitě hodně vzdálený. Přiznám se, že když jsem dříve chtěla utéct ze své „reality“, touha být zase online byla obrovská. Po nějaké době jsem ale vlastně zjistila, že ani nevím, co hledám. Jako bych tady ani nebyla. Je to prostě jednodušší sledovat a řešit životy těch druhých než ten svůj vlastní.

Kdybych mohla mít právě teď a tady nějaké přání, tak je to hlavně nepromarnit svůj čas přemýšlením o minulosti a vytvářením iluzí o budoucnosti. Všechno, co se děje, je právě teď a tady. Stačí se jen na chvíli zastavit a trochu se podívat dovnitř sebe. Tam najdeme odpověď na mnoho otázek v našem životě a počet všemožných smajlíků, srdíček, palců a komentářů je opravdu nevyřeší. Vím, že to není jednoduché, ale také vím, že to není nemožné. Poznáte to tak, že najednou přestanete řešit čas, otázka kolik je hodin vás ani nenapadne, čas vám tak přirozeně plyne a vy si užíváte každý moment, který máte. Myslela jsem si, že je to nemožné, ale tenhle pocit naprosté lehkosti jsem zažila nedávno na mé dovolené v Řecku a věřte mi, že je to naprosto nádherné a osvobozující.

Neskutečně mě to motivovalo, udělat ve svém životě několik změn a poslední události to zase vše hezky urychlily a opět mně daly pořádnou lekci. Pořád si říkám, že to nejsou chyby, ale lekce, které se nám budou opakovat do té doby, než je zvládneme, tedy pochopíme, proč se nám dějí. A kdyby vás zajímalo, odkud se vzala tahle skvělá moudra, tak nevycházejí pouze z mé hlavy. A abych nedostala pokutu za krádež jiných mouder, opravdu doporučuji přečíst si knihu „Mnich, který prodal své ferrari“ nebo „Pospěš si a medituj“, které jsem stihla doslova zhltnout během mé dovolené. Pokud máte radši téma zpracované vizuálně podívejte se určitě na film “Be here now” – životopisné drama a velmi silný příběh. A co třeba vyzkoušet rovnou praktický trénink? Protože teoretici jsme většinou všichni úplně nejlepší :-), určitě navštivte kurz mindfullness, který vám pomůže najít cestu, jak si plně uvědomovat to, co prožíváme v přítomném okamžiku a který mohu osobně jedině doporučit.