18 Lis

52 týdenní VÝZVA – Tanči Životem

Možná se mi to zdá, ale mám pocit, že všude kolem mě je to poslední dobou samá výzva. Jen když vyslovím slovo výzva, tak se mi začíná zvedat hladina adrenalinu v krvi. Většinou totiž veškeré moje plány, předsevzetí, sliby skončily ještě dříve, než začaly. Nevím, jestli to je nedostatečná motivace, nedůvěra, lenost nebo jen prostě špatný plán. A když se řekne slovo plán, vždy si vzpomenu na mého taťku, který mi často říká: „tak co, už máš plán“? Když jsem byla mladší, tak se přiznám, že mě tahle jeho poznámka dokázala naštvat. Asi to bylo proto, že jsem vlastně žádný plán neměla, nechala jsem se „vláčet“ časem, minutou, hodinou, dnem, týdnem, rokem a takhle to šlo pořád dokola a já jsem z toho byla nešťastná. Až jsem si jednoho dne řekla, že tenhle přístup se musí změnit, respektive kdo jiný než já to může změnit. A nečekat až budu mít lepší práci, více peněz, lepšího partnera, no můžete si doplnit sami. Myslíme si, že to, co jsme si určili jako podmínku našeho štěstí, nás skutečně šťastnými učiní, ale ve skutečnosti dosažení té vysněné „chvíle slávy“ tak trochu postrádá smysl. Dáváme si další a další šťastné cíle, kterých když dosáhneme, tak skutečná radost a opojení trvá velmi krátkou dobu. Úplně zapomínáme na to, že šťastné můžeme být i právě v tuto chvíli, takové jaké jsme a i s tím co máme. Je na čase hledat ty pravé věci uvnitř, ne všude kolem nás.

Začala jsem tedy malými kroky a takovými malými radostmi. Tohle postupné zvládání bylo pro mě to nejtěžší. Jsem totiž ten typ člověka, který musí mít na 100% všechno a nebo nic. Stačilo by třeba na mou lekci vymyslet jen jednu choreografii, jenže já jich musela mít rovnou 5. Asi víte, jak to dopadlo. Nevymyslela jsem žádnou, byla jsem na sebe naštvaná, že to nestihnu a tím pádem to nebude dokonalé. Jediným výsledkem bylo, že jsem se tímto způsobem propadla ještě do větší nejistoty, že vlastně nic nezvládnu a že prostě nejsem dost dobrá. A takhle to bylo úplně se vším. Takový malý začarovaný kruh. A to nemluvím o tom, když si jdu koupit třeba knihy nebo oblečení ve stylu buď všechno, nebo nic. Na mém bankovním účtu je potom jedno velké nic a stejně mám pocit, že nemám všechno, co jsem chtěla. Ale opravdu ten pocit mít všechno dokonalé a mít všechno mě někdy učinil šťastnější?

A tak jednou takovou malou radostí byla taková ta věc, které se říká diář, ze které mám radost snad každý den. Opravdu pečlivě si zapisuji s prominutím každou „blbost“, kterou bych ráda zvládla určitý den. Úkoly jsem si začala dávat maximálně na období jednoho týdne, výjimečně měsíce. Pak už by se jednalo o střednědobé nebo dlouhodobé plánování a to mi už zavání nějakou šílenou finanční analýzou, kterou bych se dostala ke SWAT analýze. Pravděpodobně bych zjistila veškeré hrozby a slabé stránky, které by úplně udolaly mé silné stránky a také příležitosti. A z těch názvů se mi prostě dělá špatně, protože si vždy vzpomenu na většinu času stráveného nesmyslným biflováním na vysoké škole.

Takové moje malé plánování vedlo k tomu, že jsem si chtěla vytvořit mou výzvu na celý rok, 52 týdenní výzvu. Chtěla jsem si vybrat něco, co mě bude opravdu bavit, co mi bude dělat radost, a proto u toho také vydržím. Rozhodla jsem se, že každý týden vyzkouším nějaký nový druh cvičení, tance, sportu nebo čehokoliv, co se týká této oblasti. To je to, co je mojí přirozeností. To je to, co mi pomůže dostat se znovu nahoru a to je přesně to, co mě motivuje. Dělám to totiž srdcem, a to se nedá nijak předstírat. A pokud to jen hrajete, tak to vždy ostatní poznají, že to je jedno velké divadlo a že to není opravdové a skutečné.

Milé ženy, budu moc ráda, když se vydáte na tuto cestu se mnou. Třeba tímto způsobem inspiruji právě ty z vás, co čtete mé články. Každý týden vám budu přinášet jeden nový článek, který bude doufám inspirativní i pro vás a přečtete si dojmy a pocity z něčeho, co už jste dávno chtěly vyzkoušet, ale neměly jste k tomu odvahu nebo dostatečné informace. Takže proč čekat a dávat si předsevzetí až na další rok? Začněme tady a teď. Vybrala jsem si něco, co už jsem chtěla vyzkoušet hodně dlouho. Stále se nemohu rozhodnout, zda to bude HOOPING nebo AEROJOGA. Jedno ale vím jistě. Už teď se můžete těšit, až příští týden opět přiletím s novým článkem v 52 týdenní výzvě – Tanči Životem – týden 1.