31 Pro

Všechno bude v pořádku!

Jakmile se blíží konec roku, tak nějak i vnitřně se ve mně spousta emocí otevírá a některé vyplouvají na povrch. Tento rok byl obdobím plným změn. Přestože jsem si vždy myslela, že nic horšího se už stát nemůže, nakonec tyto události vedly k úžasným příležitostem, setkáním s báječnými lidmi a uvědomění si hodnoty sama sebe.

Ráda bych vám vyprávěla příběh, který jsem si dlouho přehrávala v hlavě, ale dostat ho do slov bylo příliš bolestivé a hodně emotivní. Příběh, který se sice stal „kdysi dávno“, ale až tímto rokem se pro mě zcela uzavírá. Příběh o nejbližší osobě, kterou znám více než dobře, řekla bych, že snad nejlépe koho jsem kdy znala.

Na začátku této pohádky byla „láska“, naděje změny a nového začátku. Na očích nasazené růžové brýle a pomatená do dobře vypadajícího svalovce. To, že svaly bylo to jediné, co kdy možná měl, zjistila o něco později. Ze začátku velmi sympatický, ochotný se jí věnovat, zahrnovat ji různými dárky, nekonečnou pozorností a pozvánkami na večeři. Připadala si jako princezna. Jenže netušila, že tahle pohádka se hodně rychle změní a bude si připadat jako zakletá zamčená princezna uvnitř věže, kterou nepřetržitě hlídá čaroděj, tedy on. Již ze začátku byly patrné drobné náznaky, že v tomto „královstí“ není něco v pořádku. Kdyby tak naslouchala své intuici a odešla, když byl ještě čas. S vidinou růžových brýlí si nalhávala, že se změní a že jeho přehnaná žárlivost je pouze výsledkem obrovské nekonečné lásky k ní.

Přestože to byl ten typ princezny “bojovnice”, která se nebála jít do jakéhokoliv souboje, tak v boji na sílu neměla šanci. Neustále mu nepřišla dost dobrá a svými příkazy a rozkazy jako ke svému služebnictvu jí postupně do hlavy vkládal myšlenku, že za nic nestojí a že ho musí poslouchat. Ten zhýralý princ si bez problému užíval života, zatímco princezna musela na něj čekat. Hodně se trápila. Jemu ale na druhých vůbec nezáleželo a začal se z něj postupně stávat zlý čaroděj. Jak plynul čas, z princezny se naopak stala popelka, která se starala o celé království a ještě prince k tomu. A protože to byla moderní popelka, měla dvě práce, aby zvládla zabezpečit celé království a také líného prince k tomu.

Stejně jako k popelce se k ní náhodou dostaly jako dar z nebes 3 oříšky – 3 zázračné monenty, které ji postupně otvíraly oči. Takovým prvním malým oříškem byly jeho žárlivé scény a nevyrovnaný souboj s popelkou v království, které většinou skončilo modřinami, zničenými šaty nebo krásného účesu, který si celý večer chystala na ples s ostatními princeznami. Princ raději ze strachu, že mu nevděčná popelka uteče a už se nevrátí, na celou noc zamknul. Škoda, že neměla šanci před půlnocí ztratit střevíček a potkat toho opravdového prince. Druhým oříškem byl pro popelku moment, kdy chtěla z toho prokletého království utéct. Zachoval se k ní tak hrubě, že raději ze strachu mlčela. Kromě ní také velmi ublížil i jejím blízkým přátelům, kteří se ji snažili zachránit a osvobodit. Když přijeli vojáci, vše už bylo na oko naprosto v pořádku a všichni se smáli, až se za břicho popadali.

Třetí oříšek rozlouskla. Bylo to přesně na Silvestra před dvěma lety. Myslela si, že když je ta moderní popelka půjdou se všichni společně bavit s ostatními královstvími a užijí si krásný večer. Bohužel jejich království bylo temné a ponuré a tak byla veškerá zábava, smích, radost a cokoliv krásného zakázaného. Ten večer se princezna „popelka“ vzepřela svému princi „čarodějovi“, když se ji snažil umlčet a skoro už nedýchala. Jelikož ji začalo konečně vše docházet, byla velmi opatrná. Počkala do druhého dne, a když se „princ“ vydal na svůj obvyklý lov velkých svalů, utekla a už se k němu nikdy nevrátila.

A kde jeden příběh končí, druhý příběh začíná. A to že jsou pohádky pouze vymyšlené, na to už dávno nevěřím. Tohle byl pravdivý střípek  zabalený do pohádkového příběhu. A teď už opravdu bez „obalu“. Násilí nejen na ženách se děje dnes a denně. Tím, že budeme mlčet nebo omlouvat člověka, který si nezaslouží, aby vůbec kdy byl na naší úrovni, to nevyřešíme. Nebojte se o tom mluvit, říct o tom někomu blízkému a nechte si pomoct. Není v pořádku nevážit si sama sebe a nechat si ubližovat. Od jisté doby pro mě ten, kdo ubližuje, není vůbec hoden, abych mu  věnovala jakýkoliv svůj čas, zájem nebo dokonce snad svou lásku.

Jediné, co mě stále nenechá někdy klidně spát, je fakt, že ten princ se prochází klidně po světě a svým svaly okouzluje nic netušící urozené princezny. Věřím, ale ve spravedlnost, která sice vždy nepřichází hned, ale přijde. Věřím, že pokud přináším dobro, dobro se mi vrátí a tak je to i se zlem. Dělej špatné věci a ty se ti pak několikanásobně vrátí. A také na co už opravdu věřím, jsou ty příběhy s DOBRÝM koncem.

 

„Všechno bude na konci v pořádku. Pokud to není v pořádku, pak ještě není konec

John Lennon.